Podcast

Dobrý den, milí posluchači, vítejte u dalšího dílu našeho podcastu Duchovéda s naším stálým hostem Luďkem Švojgrem, poustevníkem ze Starého Plzence. Minule jsme začali téma sexu a vztahů. Dnes v tom budeme pokračovat. Jak vlastně dobře předávat svým dětem znalosti o naší sexualitě, když naši rodiče tohle nedokázali a sami jsme postupovali systémem pokus – omyl? A jak si s tím vším poradit v naší tolik přesexualizované době? Tak o tom všem bude dnešní díl.

R: Hele a tak třeba jako pár praktických dotazů.

L: Ano, sem s tím, povídej.

R: Tak, ty jsi říkal, že vaši to vždycky v té posteli vlastně jako srovnali, když to tak jako řeknu, jo? a …

L: Ano.

R: …a co třeba ty páry, kde jako výsledek toho nesouladu nebo nějaké konfrontace nebo nějaké hádky, tak vlastně.. jako že mají.. jako že se jim vlastně jako nechce jakoby do té postele, jo?, že to je jako.. nebo že to skoro vlastně jako nejde.

L: Ano. Potřebovali si to.. takovýhle pár si to potřebuje srovnat nejdříve na té úrovni filie. To znamená, že musí dojít k souznění na úrovni mysli. V takovém páru bude důležité, aby se ten muž i ta žena od sebe vzdálili na určitou dobu, tam si to srovnali, co vlastně chtějí, porovnali si znovu priority a nepriority ve své mysli a pak se znovu vrátili k sobě. Jo? A vyjasnili si to, tam jde o to vyjasnit. Dát tam více jasu, aby na to bylo víc vidět. A to je to, čemu se říká dobrá vůle. Čili musí tam být dobrá vůle soužít dál. Jakmile není dobrá vůle, nemá smysl se tím vůbec zabývat. Protože pak je to jenom válka a zvířecí způsob života. 

R: Jasně. Zajímavé. A co třeba – já se teď budu ptát za chlapy – co třeba chlapi, kteří vlastně jako nemají trvalou partnerku? Tak jedna možnost je tedy jako masturbace, druhá možnost je třeba jako využívat služeb prostituce. No jak to vlastně jako vůbec má fungovat, když ten chlap jako nemá ten trvalý vztah? 

L: Ano. Tak to je ta základní zvířecí potřeba. To je ta zvířecí potřeba. Takový chlap.. jsou tam dvě možnosti. Buď nebyl dostatečně vybavený ze své rodiny na to, aby toho dosáhl, anebo to bylo přímo úmysl, aby si uvědomil, že životní síla se nemusí projevovat jenom skrze příslušné zařízení a sexualitu, ale že to je energie, která je na život, a má se třeba naučit ji transformovat a rozvádět jiným způsobem po svém těle, do své práce, do své činnosti. To je to, co…

R: O tom nějak mluvil Freud, ne?, dokonce.

L: Ano, ano.

R: Že jsou způsoby, jak se ta sexualita projevuje jako jinak, že už je to nějak.. sublimace tomu říkal?

L: No, no, myslím, že takhle nějak. Já jsem to přímo nestudoval, ale jako to, co o tom vím, ano. To je západní způsob vlastně vyjádření určitých tantrických technik, jo?, protože tantra nebyla jenom o souložení, tak, jak se traduje tady na západě, ale bylo to o způsobu používání životní síly. Proto existuje třeba i mnišská tantra, jo?, kde ten mnich pomocí dechových technik se učí (nebo mniška, to je jedno) rozvádět tuhle energii — jako životní — mimo pohlavní orgány. Čili samozřejmě to jako existuje. A to jsme 

u té nejnižší a té nejjednodušší úrovně. Čili musíme brát v úvahu… takový chlap, který nemá jinou možnost, tak si musí nejdřív položit tu otázku, proč tu možnost nemá. A teprve až při nalezení té odpovědi takto najde řešení. To samé může být u ženy. Já jenom pro úplnost zase, abychom byli korektní.

R: Jasně, i genderově vyvážení. 

L: Já se to snad nakonec naučím, ten gender.

R: Já si z toho nedělám legraci.

L: Ne, já také ne. To je jako naprosto zásadní věc pro život, protože to je o životní síle. Takže když je přebytek, tak se musí ten přebytek nějakým způsobem realizovat. A když se to neumí, no tak se to buď musí naučit, anebo pak jsou tady tyhlety věci, které jsou jako.. jak to říct.. z hlediska Božího je to na hraně. Jako na hraně toho jako použít, protože když se podíván na to, jako.. když ten chlap nemá jinou možnost, tak než aby si způsobil zdravotní újmu, no tak pak jako dobře, tak jako ta žena, která třeba prodává svoje tělo, tak potřebuje ty peníze pro život zase jinde, no tak se ten život tam přeleje tímhletím velmi jako, jak to říct?, opravdu základním přízemním způsobem. To je ten.. to je jako… proč byl zrovna.. ten nejdůležitější křesťanský obraz je o Máří Magdaleně a Kristu, že jo? Kdož jsi bez viny, hoď kamenem. A o co tam šlo? O prostituci. Protože kde není poptávka, není nabídka, a kde není nabídka, není poptávka. A to Božství v té podobě toho člověka, Krista, mělo porozumění a pochopení pro tuhletu míru nezvládnutí základních žitvotních sil. Proto nebyli odsouzeni, proto tam říká: Hodil někdo? Nehodil. Proto jdi dál a víc nehřeš. Čili bylo to využito k poučení. Proto všechny přestupky na úrovni sexuality, jo?, tak když pak dojde k poučení, tak pak jako to má smysl a nemůžu to odsoudit. Protože všichni soudíme, soudíme, odsuzujeme, ať už vědomě, nebo nevědomě, místo toho, abychom řekli: A kudy vede ta cesta? Tady je dobře, že jsi otevřel tohleto téma, protože sexualita je mezi lidmi v určitém smyslu skutečně ztabuizovaná, protože se o tom svobodně nemluví. Všichni si jenom myslí, že to nějak je.

R: Jakto, že se nemluví? Vždyť jste tady měli sexuální revoluci, ne?, v šedesátých letech. 

L: Ano, sexuální revoluce, no. To je téma jako samo o sobě. To je jako dobré téma, protože sexuální revoluce umožnila to, aby se rozpojily vnější vazby ve vztazích a měly duše příležitost najít samy sebe. Proto po té sexuální revoluci je období které? Sedmdesátky. To je kadence čili obrovský rozvoj. A heslo sedmdesátek – že jo, Woodstock apod. – tak je: Dělej lásku, ne válku. Čili upozorňuje na tu zvířecí válku, kdežto láska je, že tam musí být to agapé, filie a pak teprve eros. A pak došlo, když to jako gradovalo tímhle směrem, tak došlo v těch osmdesátkách k opačnému jako..jo?, čili nebyla tam kadence, ale byla dekadence, opak, zhroucení a teprve od těch devadesátek tak vlastně ty duše mají příležitost najít sami sebe. Teď jsme to roztáhli v čase do těchhletěch etap vývojových. Takže jedna věc je ten osobní prožitek té každé jednotlivé duše nebo těch párů ve vztazích a pak je, v které té době kdo byl jak sexuálně aktivní. 

R: Jo, já jsem jenom jako tu sexuální revoluci jako pojem vytáhl vlastně, že ty říkáš: Vlastně je to jako tabuizované a vlastně se o tom moc jako pořád neví a přitom jako říkám, historicky, něco takového jako proběhlo. Tak jsem tomu chtěl jako..

L: Jo, to jsi řekl dobře, protože jako já, když si vezmu sexuální výchovu na školách, tak to není sexuální výchova, ale je to spíš technologie, jak si nasazovat kondom. Teď jsem udělal strašnou zkratku, jo?, ale v zásadě to tak je. 

R: Jasně. Tak samozřejmě asi veliká otázka je, jak jako probíhá vlastně ta výchova v té rodině. Tam mě hodně zajímá jedna věc. Ty jsi vlastně popisoval ten princip toho, jak fungují ty výměny těch energií, vlastně ty jako dva protiproudy a tyhlety věci. Jednak mě zajímá, jak jako zařídit.. protože já jsem to pochopil tak, že smyslem je, aby to bylo jako vědomé.

L: Ano, to je smyslem. Zvědomit to. 

R: A jak tedy jako na to, když to třeba člověk z té rodiny jako nemá?

L: Tak je to problém. 

R: Takže to je jako: Jak tohle řešit a druhá věc je: Jak to nějak jako předat těm dětem.

L: Ano, takže teď jsme úplně v tom nejtěžším, na co ses mohl zeptat. Protože to dítě větší část navnímá z těch rodičů přímo, i když si to třeba neuvědomí. A když není rodič připravený, čili když to sám nemá zvědomělé, tak jak to může vědomě předat dítěti? Čili je potřeba nejdříve poučit rodiče, než budou mít vůbec děti. Že to dítě, když se ve třech letech zeptá na otázku, která je spojená se sexem nebo se sexualitou vůbec nebo i se souložením, to je jedno, tak ten rodič musí najít vhodný způsob, jak tomu dítěti odpovědět, protože se neptá jako dospělá vyspělá bytost, ale ptá se ta duše, aby věděla, jak vlastně má v životě dál postupovat ve svém vývoji, než přijde do puberty. 

Většina lidí nemá představu o tom, kdy dítě ví, jak to má. Kdy bys řekl, že to dítě má jasno?

R: V čem myslíš jako?

L: O sexualitě. 

R: No já.. tohleto.. vůbec jako..

L: Mezi druhým a třetím rokem. Ne o technikách soulože, ale o sexualitě.

R: Jo, jasně.

L: A protože má tatínka a maminku, když se bavím o úplné rodině, tak má možnost získat ta data, ať už je to chlapeček, nebo holčička, má možnost získat ta data. Dám příklad: Který otec učí svého syna přerušovat čůrání, aby se mu vytrénovaly svaly pak na pozdější soulož? Jo?, to je jenom jako příklad. A to ten otec úplně normálně v pohodě může zvládnout. A není to nic vulgárního a já nevím jakého. Já jsem to uvedl jenom jako příklad, že jsem chtěl upozornit na to, že nejdřív ten rodič musí – a to dítě si samo řekne. A nikdo jiný než ten rodič k tomu nemá blíž, k tomu dítěti. Protože ta sexualita opravdu je 

o vnitřní intimní zóně, která nemusí být předváděná na veřejnosti. 

R: Jo? Já bych řekl, třeba jsem hodně teď viděl, že si lidé různě jako.. kteří třeba mají malé děti, tak si jako vyměňují jako knížky, které jsou jako určené pro ty malé děti. Ty jsou docela zajímavé, akorát to, co mně tam jako chybí, je vysvětlení toho principu jako…

L: Ano.

R: …jako výměny těch energií.

L: Ano.

R: Že je to furt o tom, že maminka, tatínek a pak mají ty děti, jo?, že to jako je furt o tom… chybí tam to vedení? vyrábění? těch potomků a chybí tam to…

L: A chybí tam to nejdůležitější. A teď jsme zase zpátky. To je furt dokolečka, jo? Jsme zpátky u toho, že není zasazená ta erotika, a s tím související sexualita, do kontextu té mysli a té duše. Čili že to je jenom brané jako po tom zvířecím způsobu, jako technicky, technologicky. Jsou to tahle data. Ale to to dítě také zajímá, ale není to to hlavní. 

R: No já teď hodně přemýšlím na tom, jak si to tedy sám jako zvědomit a jak to ještě potom jako předat těm dětem. To je docela jako.. víš, že když to jako nemáš z té rodiny.

L: No jasně, tak jako je tam potom s tím docela problém, protože si to nejdřív… takhle, je-li zodpovědný rodič vůči dítěti, ale opravdu zodpovědný, tak si nejdřív položí otázku: Co o tom sám nevím? V momentě, kdy si začne pokládat otázku, čili projeví vůli, tak to Veškerenstvo se nějakým způsobem na to podívá 

a přihraje patřičné osoby, texty, co já vím, zkušenosti, to je jedno. Něco ve stylu toho buddhistického: Když je žák připraven, učitel se dostaví. Ale musí ten žák nejdřív chtít se vzdělávat. Čili představa, že prostě jako jsem schopen soulože, a tím má vyřešeno, je naprosto mylná. To je fakt jako.. to jsme na úrovni kytek a zvířat. To není lidské. Takže jako.. a v tomto smyslu jsem myslel, že jsme jako.. je ta diskuse veřejná zanedbaná. Že se o tom nemluví z tohoto úhlu pohledu, že to je o tom, jak se předává život dál z generace na generaci. Jak se vlastně používá pro žití. Protože dítě, které bude vyrůstat v rodině, kde muž bude mužem, žena bude ženou, a v těch čtyřech kanálech, o kterým jsem mluvil, si budou vyměňovat všechno, co je třeba, tak bude vyrůstat úplně jinak, než to, když to tam nebude, jo? A je to zase o té lidskoti, o té míře vědomého žití. A tam jsme.. zrovna v této záležitosti jsme dost na začátku. 

R: To je zvláštní, protože já to třeba hodně vnímám tak, že jako zobrazování jako erotiky, sexu ve všech možných druzích umění, médií – skoro bych řekl, že je to až jako přesexované. Že v tom hrozně jako frčíme.

L: Ano, a té erotiky je tolik..

R: Není film, kde by se prostě dnes nesouložilo. 

L: Ano, dnes to tak je.

R: I v detektivce je prostě.. rozumíš.

L: Ano, ano, musí tam být tohle to. Proč? Protože to dělá co? Dráždí to život a přináší to energii života. 

R: Takže ty máš pocit, že je to nějaká jako kdyby nevědomá snaha těch tvůrců jako tomu nějak jako přispět?

L: Ano. 

R: Tomu jako vzdělání. Oni to třeba nemají moc vědomé..

L: Ne, ne, ne, přispět k tomu vybuzení té živé energie, protože se pak na tom participujeme a máme na tom svůj díl. 

R: Jakože z toho mám nějaké prachy..

L: Ano, ano. 

R: Jo takhle.

L: Protože taková tam bude sledovanost, protože to bude in, nebo já nevím kde, ani to nebudu vyslovovat, kde to bude, jo?, no a na tom je založený komplet celý pornografický průmysl, na tomhle. Vybuzovat, vybuzovat, vybuzovat, furt vybuzovat energii. Žádný prožitek, jenom výkon, výkon, výkon, výkon, výkon a honem, dráždíme, dráždíme, dráždíme a odsáváme energii. A pak ti konzumenti tohletoho pak chodí jako zombie.

R: No, tam pak jakože dnes… o tom se píše, že mladá generace vlastně jako oni nejsou schopní spolu spát, protože pořád čumí na porno, protože to..

L: Už to nevzrušuje. No, ano, to tak je. A zase, tohle vede k vymření. Jak to říct? To je jako s jídlem, to je podobné. Taky nesníš všechno jídlo na celý týden v pondělí. A to přílišné zesexualizování a zerotičnění toho prostředí je vlastně, že se ti nahrne všechno na jedno místo. A furt, a v úterý dostaneš zase všechno jídlo na celý týden a ve středu dostaneš zase všechno na celý týden – no to se ti udělá hned čtvrtý den blbě od žaludku. Budeš přejezený. Čili jde o rytmus. Společnost, která je jenom na výkon, tak vlastně nikam jinam nesměřuje.

R: Tak je fakt, že v tom pornu se taky souloží jako na výkon.

L: No vždyť jo, ano. Tak to je.

R: Víc tam všeho…

L: Tam o erotice nic není.

R: Zvládnu víc ženských najednou a zvládnu víc chlapů najednou a zvládnu natočit víc filmů najednou.

L: Ano. Takže když si vezmeš starou pohlednici z první světové války, která byla.. poslala ta.. jako tomu vojákovi na tu frontu – erotická pohlednice – kde byla normálně oblečená holka, jo?, no tak to vzbuzovalo něco úplně jiného, než dnes, kdyby tam bylo přes ten mobil já nevím co všechno se tam na těch sítích jako vyskytuje. 

R: No a to mě třeba napadá ten jako arabský svět, kde naopak ta žena jako je zahalená úplně celá, takže vůbec není jako vidět, takže potom pouhé povytažení prostě.. jakože nahý kotník vzbuzuje prostě..

L: Vášeň.

R: .. velkou vášeň. To je druhý extrém.

L: Ano, to je extrém na druhou stranu, to je stejné. Tam jsou jenom jiné mechanismy, jak ta společnost drží jako soudržně, ale to tam je takhle, jo. To je to, co.. jak to říct.. tam jsou zafixované určité nezralosti z hlediska lidskosti viz třeba ty sňatky těch dětí a.. jo?, jak měl tu nejmladší milenku Mohamed prorok sám, asi sedmiletou nebo kolik – to z hlediska západního je pedofilie jako vyšitá. To jako.. to je jenom 

o nezralosti. To je zase, když to zvíře se pustí ze řetězu, tak to pak jako vypadá takhle. Já to neodsuzuji, ale řeknu, že to je nezralé, protože to tak je. 

R: Já jsem.. jenom tak mě to napadlo — jakoby ten muslimský svět nebo arabský svět spíš v kontradikci s tou jako čím dál tím větší jako sexualizací toho jako veřejného prostoru v tom, když řeknu, jako západním světě.

L: Ano, protože v momentě, kdy tu společnost postavíš na výkonu, a ze společnosti vymizí pojem vztahu duše k Bohu, tak to nikam jinam nevede, než k hromadění, k mamonu a k zneužívání životní energie, životní síly, čehož projev je ta přemrštěná, obsahem vyprázdněná sexualita. Porno.

R: Jo. Hele, ale co Bůh činí, dobře činí.

L: Ano, ano.

R: Tak jako k čemu je tedy to porno jako dobré? Proč se tě ptám – já jsem se teď díval.. na nějakém televizním kanálu, tuším že na Primě, běží jako dokumentární seriál, který je jako z toho pornoprůmyslu, z té pornobranže. A tam prostě mluví ti lidé, kteří to jako produkují a sami v tom jako hrají. Kromě toho, že to je vlastně.. docela často jako mluví o nějakém jako výkonu ve smyslu: Dosahuji něčeho, co jiní jako nejsou schopní, tak tam často jako ti lidé působí dojmem, že žijí v nějakém takovém jakože.. dělám nějaké jako dobro. 

L: Ano, zkoumají lidskou sexualitu svým způsobem, svým způsobem. A je to v té základní úrovni těch (v uvozovkách) zvířecích možností toho našeho biologického těla. Já to neodsuzuji, ani to nehodnotím, protože vím, že to má své místo. Díky tomu, že to je dnes v této míře a takhle vyprázdněné, tak tím se vlatně ve skutečnosti zaostřuje ta čočka pozornosti na duši člověka. Čili že to nebude jenom o těch myslích a o těch životních silách, o těch tělech. Čím toho bude víc a bude to všude, tak je to prostě jako z přejedení tě to přivede opět k tomu druhému pólu. A když jsou takto silně ty póly nastavené, tak má příležitost každá duše si najít tu svoji polohu. A v tom spočívá ta milost Boží, jo?, že je tady daná takhle velká škála. Láska a lidská sexualita z toho povstávající jsou velice těžká témata. A jsou velice důležitá, protože přímo navazují na život, co prožíváme jako lidé. Čeho jsme schopni prožívat, co jsme schopní vědomě prožívat, co jsme schopní obětovat, a to jak ve smyslu dát, tak i přijmout. Je mnoho lidí, kteří mají potíže se sexualitou, že nejsou schopni třeba dávat, nebo že nejsou schopní přijímat. A lhostejno, jestli muž, nebo žena. 

R: Až takhle?

L: Až takhle. Protože nesmíš zapomenout, že ta sexualita to je ta dílna. Kdežto ti inženýři to jsou ty hlavy. A ta hlava se vytváří podle toho, v jakém prostředí to dítě vyrůstalo. A teď to samozřejmě nemůže být jinak nastavené než tak, jak to je, když ty děti vyrůstají v neúplných rodinách, vícečetných rodinách jako ve smyslu: Já mám čtyři bratry a pět sester jako od sedmi tatínků a deseti maminek, jo?, s odpouštěním, jo? Já to jenom teď se snažím zlehčit tím, že ten stav světa je dost tristní. A zase, pro ten přirozený chod života není přívětivý, ale je přivětivý pro duše, že mohou v tomto jako rozpuštěném chaosu snáz najít samy sebe. Proto to nelze ani přijmou, ani odsoudit. Je k tomu třeba mít ten pohled pochopení a dobré vůle s tím, kam jsme došli jako lidé.

R: To už trochu jako přesahujeme tohleto téma. 

L: Ano.

R: Jakože, kam jsme došli a teď hodně je to, jako kdyby… měli bychom se někam jako vrátit. 

L: Aha.

R: A já mám pocit, že to jako nejde.

L: Ne, to je špatně.

R: Protože tam je ten jako čas. Ten už jako uplynul, v tom čase se vrátit jako nejde.

L: Vrátit se máme k tomu poučení, abychom vzali, co jsme prožili a šli dál. To je ten Kristus vedle té Máří Magdaleny jak říká: Hodil někdo? Nehodil. Čili byl přestoupen zákon? Byl. Čili musíme pravdivě zhodnotit, jak to bylo. A proto jdi dál a víc nehřeš. A to platí jak pro muže, tak pro ženy, pro kohokoliv. To je jako.. takhle, zjevně se takováhle situace nestala, ale jako příklad to přesně vystihuje celý obsah křesťanství. Protože smlouva s Bohem spravedlivým, židovská, je: Budeš dělat to a to, dostaneš za to to 

a to. Je to přísné, spravedlivé. V té době, kdy se sem rodily ty duše, které potřebovaly tuto míru přísnosti a té pravdy, té spravedlnosti, tak to bylo naprosto v pořádku, aby se vůbec ty duše dozvěděly o tom, kde jsou ty zákonitosti, kde jsou ta pravidla. To je to, o čem jsme si povídali, když jsme mluvili o Desateru. 

A teď dnes jsme skončili první etapu toho následného, kdy se máme učit, jak to dělat tu pravdivou a živou zkušenost milosrdně. A jsme u toho milosrdně, mile, milování, láska. A jsme zpátky u agapé, filie, eros. Různé stupně. To je ta souvislost, jo?, s čím to souvisí.